Kousek od hranic České republiky v Polsku roste od roku 2014 zábavní park Energylandia. Tento rok zde navíc otevřeli dvě nové horské dráhy. A tak i když nemáme dobré vzpomínky na návštěvu Veselého městečka v Katovicích v roce 2013 - hlavně na tragickou polskou organizaci, která dokázala i v prázdném parku dosáhnout dlouhých čekacích dob na jakoukoliv atrakci, rozhodli jsme se tento park navštívit. Neodradili nás ani webové stánky parku, které zcela ignorují blízkost České republiky a ani anglická verze nenabízí všechny informace - takhle by internetová prezentace rozhodně vypadat neměla. Termín padl na pátek 16. října, kdy měl syn ředitelské volno.
Velkou výhodou parku je jeho snadná dosažitelnost - z Brna cca 300 km, které lze s přestávkami urazit za necelé čtyři hodiny i v nepříznivém mlžném počasí. Další výhodou je cena vstupenky - 99 zlotých, tj. cca 650 Kč je přeci jen o poznání méně, než běžné vstupné do parků jako Heide Park, Europark či Gardaland (cca €35-42, tj cca 1100 Kč).
I když předpověď slibovala polojasno a sluníčko, tak se park topil v mlze. V husté mlze. Snad díky kombinací počasí a toho, že byl pátek, bylo parkoviště úplně prázdné. Vlastně jsme ani nevěděli, kam přesně jedeme. Obsluha parkoviště nám mávla, ať pokračujeme po cestě, která, jak jsme později zjistili, vede podél celého parkoviště a končí u vstupní budovy parku, která je jen pár desítek metrů od vjezdu na parkoviště - ale ráno v husté mlze nebyla vůbec vidět. Projeli jsme tedy parkovištěm, naprosto prázdnou plochou a dojeli k hlavní budově, kde parkovalo pár aut. Z převážné většiny zaměstnanců parku.
Později se přeci jen pár návštěvníku objevilo - přijel jeden či dva autobusy polských studentů. I tak se na žádné atrakci nečekalo, maximálně pár minut a bylo možné si vybírat i řadu, včetně prvních sedadel. Vlastně bylo dobře, že tam těch pár dalších lidí bylo - zpočátku působil prázdný park dost depresivně a bylo příjemné občas někoho potkat.
U pokladny - z několika byla otevřena jen jedna - jsme koupili vstupenky - platit šlo kartou a vydali se do parku. Tématicky měl být naladěn na Helloween. Park je rozdělen na několik částí - dětskou, rodinnou a extrémní.
Dětská část
Dominuje ji horská dráha Energus. Jede se dvakrát, jako jedna z mála atrakcí nabízí i fotku z dráhy. Hladinu adrenalinu snad zvedne skutečně jen dětem - nejvyšší rychlost asi 45 km/h, délka 335 metrů a výška 13 metrů snad hovoří za vše.
Děti se mohou dále vydovádět na nudné mini horské dráze typu housenka (Owocowy Ogrod) a jen o stupeň drsnější dráze Mars, protočit se na pár kolotočích, projet se na traktoru či jeepu a nebo na kánoích krátkým vodním okruhem. Nad touto částí jezdí i vyhlídkové vozíky na rampě. Dekorace jsou neuvěřitelně kýčovité a barevné.
Rodinná část
Dominují ji především vodní atrakce. Nejvíce mokří budete z jízda na kánoiích s názvem Gold Mine Water Ride. Před jízdou jsme se raději vyzuli a dobře udělali - plavba je proložena dvěma skluzy a ačkoliv nejsou nijak vysoké, vody se do loďky nahrne dost. Zapnutá nepromokavá bunda se také osvědčila.
Stříkací lodičky s názvem Splash Battle jsou neuvěřitelná nuda. Jednak plují pomalu. Velmi pomalu. Až tak pomalu, že jsme se odráželi od krajů kanálu a nakonec přeběhli na prázdnou lodičku více vpředu. A stříkací děla moc nefungují. Vlastě si začnete uvědomovat, že hodně atrakcí v tomto parku bylo nakoupeno v nějakém "second-handu" a zde jen tak nějak dáno dohromady, obklopeno kýčovitými atrakcemi z polystyrénu a takto provozováno.
Naplno to vynikne na raftové dráze Atlantis - zatímco v jiných parcích se jedná o výborný zážitek, zde je to nuda. Naprostá nuda. Možná v létě přispěje k troše osvěžení sprcha, vytvářející asi vodní clonu, ale ta naštěstí nebyla v provozu.
Střílečka Monster Atack je dalším zklamáním, pistole postrádají jak míření, tak zpětnou odezvu a není ani pořádně jasné, na co se má střílet.
Jediným velkým a kladným překvapením této části je horská dráha Dragon. Délka 453 metrů. výška 19 metrů a rychlost 75 km/h neslibují nějaký velký adrenalin, ale tahle dráha to vše dohání svojí hravostí a provedením. Jeli jsme ji několikrát dokola a skutečně to stojí za to. Od pádu do dračí hlavy až po poslední propad před dojezdem. Tahle dráha se skutečně povedla a už jen pro ni stojí za to park navštívit. Vlastně byla tak dobrá, že jsem zapomněl i fotit a tak si musím vypomoci fotkou za stránek parku:
Poměrně velkému zájmu se těšili i bumper cars - autíčka. Tohle byla jediná atrakce, na kterou se muselo chvíli počkat, ale pak se jezdilo a jezdilo.....
Extrémní zóna
Nějakým nedopatřením se do téhle zóny započítávají atrakce, které rozhodně nejsou extrémní. Například padací věž (Tsunami dropper). Jízda na ní spočívá v tom, že vás vytáhnou nahoru, pak pomalu padáte asi do poloviny, pak opět nahoru a tak pořád dokola. Za chvíli jsem si přál, aby už byl konec - tak to bylo nudné. Sedačky se neotáčí, takže vidíte pořád tu samou část parku. Pády jsou pořád stejné a tak se pocit nudy dostaví dříve, než čekáte. Jednoznačně nejhorší padací věž, co jsem kdy jel.
Viking rollercoaster je další nudnou atrakcí - sjezd na vozíku je ozvláštněn jen tím, že se v dolní části dráhy vozíky otáčejí. Pokud tedy dráha funguje, věk se na téhle atrakci projevuje častými odstávkami. Co jsem tak pozoroval, Poláci tuhle dráhu ignorovali.
Ovšem další atrakce v téhle zóně nepříznivý dojem napravují. Space Gun a Space Booster chtějí kousek odvahy a nabídnou dobré svezení. Polské nadávky od odvážlivců jsou slyšet po celém parku.
Velmi dobrá je Aztécká houpačka - ale určitě na ni nelezte po jídle ani pití. Může vám být dost špatně. Nejen že se houpe, ale navíc se sedadla i otáčí.
Vrcholem nabídky parku je pak horská dráha Mayan. Červená. Zavěšená. Dominuje celému parku.
Délka 689 metrů, výška 33 metrů, pět inverzí a rychlost 80 km-h. Přesná kopie Limitu z Heide Parku - jen místo bílé je konstrukce natřena na červeno, nástupní mechanismus je zjednodušený, zato sedačky jsou opatřeny pružnými pásy, které jsou o poznání pohodlnější.
Nabídka občerstvení a další program
V parku lze nalézt pár stánků, ceny jsou vyšší než je na Polsko zvykem, ale zase nižší než je zvykem na západě. Například několik kousků kuřete a hranolek v množství pro tři lidi stojí cca 22 zlotých, tj 140 korun. Kvalitu jsme posoudit nemohli, neb obsluha nám sdělila, že musí rozpálit olej atd. a čekací doba je 20 minut, takže z objednávky sešlo - jak jsem se zmínil, v parku bylo velmi málo lidí a to se podepsalo i na zájmu o občerstvení.
Ostatně malý zájem byl i o 7D kino. Opět se jedná o nějaký výprodejový nákup, umístěný do rádoby kopie pyramidy. Shlédli jsme dva programy (program se měni po cca 1.5 hodině) a na další již neměli dostatek psychické odolnosti. Je to nudné, pixelové a staré. Hlediště bylo poloprázdné, či lépe řečeno skoro prázdné.
V parku se pořádají i další představení, v pavilonu Colossos jakási nudná hra se světlem a pixely, v divadle Egypt pak živé vystoupení - žonglování se světlem. To se nám velmi líbilo. Hercům asi méně, hráli jen pro tři diváky. V parku prostě skutečně byla v tento den mizerná návštěvnost :-) .
Celkový dojem z parku?
Kladný.
Je sice poznat, že většina atrakcí byla pořízena z druhé ruky, ale na druhou stranu se daří Polákům budovat park, který my v České republice nemáme. Asi bylo nutné vzhledem k nižší kupní síle začít s použitými atrakcemi, které ale jsou postupně doplňovány novými - i když ani ty nejsou často v top provedení. I tak je ale jízda na nic zábavná a jak jsem již napsal, hlavně Dragon se hodně povedl a zařadil jsem si na svůj seznam top drah. S dekoracemi a tématickým laděním parku si zatím nikdo hlavu asi příliš neláme.
Příští rok má navíc v extrémní zóně vyrůst vystřelovací dráha F1. Za plotem bylo vidět, že se pilně pracuje na základech a pylonech, roste tam i ubytování, která má být laděné do westernového stylu. Takže příští rok, po otevření téhle dráhy, se asi vrátíme.
V Polsku jsme zůstali i v sobotu a navštívili westernové městečko v Zory. Tam nás čekalo překvapení, které ale popíšu v dalším článku.
Žádné komentáře:
Okomentovat