A také se nepoštěstí vidět vojenskou helikoptéru střílející v těsné blízkosti maďarského parlamentu při ukázce vojenské techniky a výsadek parašutistů nad řekou.
A navíc jsme si mimo letadel i dvou akvaparků a projeli se na jedné starší horské dráze.
Jak do Maďarska
Jde to vcelku rychle po dálnicích - těm jsme se vyhnuli jen na Slovensku. V Maďarsku je virtuální dálniční známka, koupili jsme si ji na první pumpě za hranicemi, ale lze si ji koupit i dopředu přes internet.
Dálnice byla vcelku plná a každých cca 20km jsou umístěny radary - je před nimi varování. LPG stojí citelně více než u nás či na Slovensku - cca 70-80 centů za litr (po přepočtu z forintů), na Slovensku byly ceny kolem 55 centů.
Závod
Závodilo se přímo v centru města, mezi řetězovým mostem a mostem kolem Margaretina ostrova. Závod byl zdarma přístupný, ale bylo možné si koupit i lístky na tribuny v několika kategoriích. Nám ale nábřeží stačilo, postupně jsme si obešli celý prostor. Vedro bylo poměrně zdrcující a mít dost vody byla nutnost - pro zapomětlivce ale maďarská armáda distribuovala zdarma balenou vodu (v sáčku). Nebyla moc dobrá, ale šla skvěle použít na vodní bitvy:
Sem tam bylo umístěna na nábřeží velká obrazovka, což bylo skvělé doplnění pohledu na právě letící letadlo - bylo možné se podívat i na záběry přímo z letounu. Samozřejmě jsme fandili českému závodníkovi Sonkovi, který nakonec nedopadl až tak špatně.
Místo na spaní - Haller camp
Malý kemp blízko stanice metra - píšu malý, ale záleží na tom, jak chcete spát - součástí je i velká, téměř nestíněná plocha pro přívěsy a obytné vozy. Teoreticky si i zde můžete postavit stan, ale bude to daleko od sociálního zázemí. Část pro stany je stíněná velkými stromy a v pátek večer, kdy jsem přijeli, i docela zaplněná. Nejsou zde jednotlivé ''parcely', ale každý si staví stan kde je zrovna místo - a stejně se parkuje i auto. V pátek, kdy jsme přijely, tady bylo docela plno a volné místo se hledalo obtížně (ale našlo se), ale už v neděli ráno se kemp docela vyprázdnil - bylo poznat, že hodně lidí přijelo jen na víkend, popřípadě že je Budapešť jen zastávkou na jejich další cestě.
Stačí jedna hlasitější skupinka a hluk je slyšet všude - německá mládež v klidu zpívala a hlasitě se bavila do dvou ráno, aniž by to ostraze kempu jakkoli vadilo - i když noční klid má být od desáté večer. Ostraze to sice nevadilo, ale vedení si ráno poměrně rychle zjednalo pořádek a mládež vykázalo - to se v Čechách jen tak nevidí.
V kempu je i restaurace, ale je poměrně drahá - v okolí je několik čínských restaurací, kde se lze za něco málo více jak polovinu ceny najíst. Pro porovnání, večeře o dvou pizzách s nápoji stála 4900 HUF, za tři jídla v číně jsem dal 2600 HUF.
S ACSI kartou pak pobyt za tři noci vyšel na na cca 17000 HUF - dva dospělí a jedno dítě.
Bez jízdenky se nedá do metra téměř dostat, kontroluje se hned při vstupu a to prakticky v každé druhé stanici, kterou jsme použili. Za dva dny jsme zažily i revizory - na vstupu k eskalátorům utvořili přehradu a kontrolovali lidi, co chtěli vystoupit. Jízdenku někdy kontrolují i řidiči při nástupu do autobusu.
Doprava jezdí poměrně často a to až do 23 hodin, pak je noční provoz. Nebyl problém se přepravit až na konec města do akvaparku - viz níže.
Metro v Budapešti je skvělou ukázkou historie - od nejstarší linky kontinentální Evropy M1, kde stanice zcela jednoznačně prozrazují dobu svého vzniku až po moderní, automatickou (to jest bez strojvůdce) linku M4.
Trasa M3 je pak připomínkou socialistické éry Maďarska a pokud chcete do Aquaworldu, tak se modrými sovětskými vozy určitě svezete.
Stačí jedna hlasitější skupinka a hluk je slyšet všude - německá mládež v klidu zpívala a hlasitě se bavila do dvou ráno, aniž by to ostraze kempu jakkoli vadilo - i když noční klid má být od desáté večer. Ostraze to sice nevadilo, ale vedení si ráno poměrně rychle zjednalo pořádek a mládež vykázalo - to se v Čechách jen tak nevidí.
V kempu je i restaurace, ale je poměrně drahá - v okolí je několik čínských restaurací, kde se lze za něco málo více jak polovinu ceny najíst. Pro porovnání, večeře o dvou pizzách s nápoji stála 4900 HUF, za tři jídla v číně jsem dal 2600 HUF.
S ACSI kartou pak pobyt za tři noci vyšel na na cca 17000 HUF - dva dospělí a jedno dítě.
Doprava po Budapešti
Vzhledem k blízkosti metra jsme využili městskou hromadnou dopravu. Skupinová jízdenka stojí na 24 hodin 3300 HUF a platí až pro pět osob, které ale musí cestovat společně. Jízdenku lze koupit například na většině stanic metra a to pomocí automatu - lze platit i kartou, ovládání automatu je velmi přehledné, umí několik řečí a vůbec byl komfort koupě o poznání vyšší než u nás v Brně.Bez jízdenky se nedá do metra téměř dostat, kontroluje se hned při vstupu a to prakticky v každé druhé stanici, kterou jsme použili. Za dva dny jsme zažily i revizory - na vstupu k eskalátorům utvořili přehradu a kontrolovali lidi, co chtěli vystoupit. Jízdenku někdy kontrolují i řidiči při nástupu do autobusu.
Doprava jezdí poměrně často a to až do 23 hodin, pak je noční provoz. Nebyl problém se přepravit až na konec města do akvaparku - viz níže.
Metro v Budapešti je skvělou ukázkou historie - od nejstarší linky kontinentální Evropy M1, kde stanice zcela jednoznačně prozrazují dobu svého vzniku až po moderní, automatickou (to jest bez strojvůdce) linku M4.
Co se týče vozového parku, je stejně rozporuplný jako linky metra - můžete jet rozpadajícím, kouřícím a hlučným Ikarusem a nebo moderním klimatizovaným Volvem. Podobně některé tramvaje vzpomínají na lepší časy a na další lince na vás pak čeká tichá, nízkopodlažní a opět klimatizovaná moderna. Od roku 2009 je ale vidět velký pokrok - tehdy bylo třeba na ulicích hodně Ikarusů.
Co zbylo z Vidamaparku
Zábavní park jsme navštívili naposledy v roce 2009 a nebylo to už tenkrát nic moc. Ostatně o pár let později, v roce 2013, park zkrachoval. Respektive se stal součástí místní ZOO - tedy je s ní propojen, ale lze si koupit jen vstupenku do bývalého parku, nyní pod názvem Holnemvolt park, za 500 forintů.
Většina atrakcí byla demontována a místo nich tam mají své eldorádo velbloudi či prasátka. Ale pár atrakcí se zachovalo a lze si je užívat za žetony. Každý žeton stojí 200 forintů a na atrakci je potřeba jednoho až tří kusů. My se chtěli hlavně povozit na staré dřevěné dráze (2 žetony). Žetony lze koupit hned za vchodem a nebo jsou po parku rozmístěny automaty na jejich prodej. Výhodou stánku u vchodu je možnost platit kartou, v automatech jsou pak potřeba mince a nebo bankovky.
Většina atrakcí byla demontována a místo nich tam mají své eldorádo velbloudi či prasátka. Ale pár atrakcí se zachovalo a lze si je užívat za žetony. Každý žeton stojí 200 forintů a na atrakci je potřeba jednoho až tří kusů. My se chtěli hlavně povozit na staré dřevěné dráze (2 žetony). Žetony lze koupit hned za vchodem a nebo jsou po parku rozmístěny automaty na jejich prodej. Výhodou stánku u vchodu je možnost platit kartou, v automatech jsou pak potřeba mince a nebo bankovky.
I když byla sobota odpoledne, park nebyl nijak zaplněn a atrakce už vůbec ne - a tak jsme si počkali na první řadu a svezli se na tomhle více jak devadesátiletém dřevěném stařečkovi. je to hodně jiná jízda než na moderních dřevěnkách jakou je třeba Colossos v Heide parku a nebo Wodan v Europaparku - nejsou zde strmé a dlouhé sjezdy, vláček ani nedosahuje velkých rychlostí a navíc je řízen - v druhém vozíku sedí "strojvůdce" a diriguje rychlost sjezdu. Je to zkrátka takový dědeček v horských drahách a pro jízdu jsou potřeba dva žetoy.
Zachovala se i plavba pohádkami na kánoích, zrcadlový labyrint, dům hrůzy a některé prolézačky. Ale místo některých atrakcí - třeba ruského kola, nebo točenky Rexe naleznete zvířátka - velbloudy, prasátka a nebo kozičky.
Celkově je to smutný pohled, areál jako kdyby nevěděl, co dál - přitom má tak skvělou polohu téměř ve středu města. Zbytky některých atrakcí i fotky z historie tohoto parku lze nalézt v malém muzeu - vstup je zdarma, žádný žeton není potřeba,
Zachovala se i plavba pohádkami na kánoích, zrcadlový labyrint, dům hrůzy a některé prolézačky. Ale místo některých atrakcí - třeba ruského kola, nebo točenky Rexe naleznete zvířátka - velbloudy, prasátka a nebo kozičky.
Celkově je to smutný pohled, areál jako kdyby nevěděl, co dál - přitom má tak skvělou polohu téměř ve středu města. Zbytky některých atrakcí i fotky z historie tohoto parku lze nalézt v malém muzeu - vstup je zdarma, žádný žeton není potřeba,
Toulky po Budapešti
Citadela
Krásný pohled na Budapešti je z Citadely. Je to původně rakouská pevnost, kterou Habsburci drželi odbojné Uhry v šachu, respektive jejich hlavní město. Na kopec se lze pohodlně dostat autobusem číslo 26 ze zastávky metra Móricz Zsigmond körtér na trase M4 a nebo méně pohodlně výstupem z Budy. Druhou variantu kdysi volila má žena, ve vražedném vedru července 2015 jsem volil s kluky variantu první.
Margaretin ostrov
Ostrov zpívající fontány, koupališť, parků, cyklostezek - zkrátka to pravé místo odpočinku mezi Budou a Peští.
Aquaworld
V neděli jsem po celém dnu využili výhodné večerní vstupné a navštívili Aquaworld. Lze se k němu pohodlně dostat i městskou dopravou, z konečné stanice metra M3 (Ujpest - Kozpont) jezdí linka 230 přímo k akvaparku, ale ne moc často - cca jednou za hodinu, někdy jsou intervaly delší. A nebo lze jet autobusem číslo 30, vystoupit na zastávce Homoktövis iskola a pak je nutné kousek dojít. Výhodou je, že tento autobus jezdí cca každých 20 minut.
Na Aquaworldu je nutné ocenit jeho netradiční pojetí, kruhové hlavní hale dominuje jakýsi indiánský chrám uprostřed, ze kterého je vstup na jeden tobogán a lze z něj skákat do hluboké vody. Další tobogány jsou pak umístěny v oddělené věži s vyústěním do malých bazénků na kraji haly. Jenže dva nebo tři tobogány jsou v rekonstrukci a na těch zbylých byly docela fronty. Což bylo možná díky tomu, že jsme využili večerní vstupné v neděli večer, ostatně kolem šesté hodiny byla před pokladnami takováto fronta:
Návrat večer do kempu byl v pohodě, z vody nás vyhnali cca 15 minut před desátou večer, autobusová linka odjíždí dvě minuty po desáté a metro jezdí až do 23 hodiny.
Aquaaréna
Venkovní vodní svět postavený v blízkosti Hungaroringu. Kousek od Budapešti to byl náš poslední cíl - v poděli, i když o prázdninách, byl až do odpoledne poloprázdný s krátkými frontami na tobogány, skluzavky i rafty. Někde se chvíli čekalo, tak do dvou -tří minut maximálně, ale většinou se dalo jet hned.
Takže jsme jezdili dokud nás to bavilo. Areál je postaven na svahu a je tak přirozeně rozdělen na patra. V přízemí jsou pokladny, šatny, úschovna věcí a obchůdky. V prvním patře pak velký bazén pro děti se skluzavkami, vodními hříbky a měkkým dnem.
Mimo tento bazén je zde i větší bazén s masážemi, proudy a relaxační zónou.
V druhém patře je pak vybudována řeka, do které ústí dojezdy tobogánů, je zde i jeskyně, skákací věže ve skále a další podobné kratochvíle.
Druhé patro také patří líné řece vinoucí se po něm a skrz umělou jeskyň, jsou zde dojezdy tobogánů z dalšího patra a také se zde vyzvedává člun nutný pro jízdu na těchto tobogánech - jedno a nebo dvoumístný, lze s ním jet jakýkoliv z tobogánů ze třetího patra.
Třetí patro je nástupním místem pro tobogány, na které je nutný člun a dojezdovým místem tobogánů ze čtvrtého patra - zde žádný člun není potřeba, jen pro dvě rychloskluzavky je potřeba podložka.
Po areálu je rozmístěno pár stánků s občerstvením. Vedle parku je umístněn malý kemp - možná příště vyrazíme právě sem a užijeme si prázdný aquapark dopoledne a blízkou Budapešť odpoledne. Navíc celý svah má pěknou orientaci a leží opravdu na pěkném místě.
Menu BigMac v McDonalds stálo 1360 HUF, v Burger Kingu od 1090 do cca 1800 HUF. Zatímco v ČR má BK bezedný kelímek, tak v Maďarsku jej v tomto řetězci nenajdete, ale naopak jej dávají v McD a KFC. Prostě je to tam naopak než u nás.
Mimo tento bazén je zde i větší bazén s masážemi, proudy a relaxační zónou.
V druhém patře je pak vybudována řeka, do které ústí dojezdy tobogánů, je zde i jeskyně, skákací věže ve skále a další podobné kratochvíle.
Druhé patro také patří líné řece vinoucí se po něm a skrz umělou jeskyň, jsou zde dojezdy tobogánů z dalšího patra a také se zde vyzvedává člun nutný pro jízdu na těchto tobogánech - jedno a nebo dvoumístný, lze s ním jet jakýkoliv z tobogánů ze třetího patra.
Třetí patro je nástupním místem pro tobogány, na které je nutný člun a dojezdovým místem tobogánů ze čtvrtého patra - zde žádný člun není potřeba, jen pro dvě rychloskluzavky je potřeba podložka.
Po areálu je rozmístěno pár stánků s občerstvením. Vedle parku je umístněn malý kemp - možná příště vyrazíme právě sem a užijeme si prázdný aquapark dopoledne a blízkou Budapešť odpoledne. Navíc celý svah má pěknou orientaci a leží opravdu na pěkném místě.
Ceny v Maďarsku
Víceméně jako u nás. Jak jsem napsal, snad jen LPG je dražší, ale stejně jsme netankovali - cena cca 220 HUF za litr je ve srovnání s cenou na Slovensku (cca 55 centů) vysoká.Menu BigMac v McDonalds stálo 1360 HUF, v Burger Kingu od 1090 do cca 1800 HUF. Zatímco v ČR má BK bezedný kelímek, tak v Maďarsku jej v tomto řetězci nenajdete, ale naopak jej dávají v McD a KFC. Prostě je to tam naopak než u nás.
Jídlo v čínské restauraci (a v Budapešti je jich opravdu hodně kolem 400-800 HUF a nápoj, plechovka, kolem 200 HUF.
V akvaparcích je občerstvení poměrně drahé, např. 0.5 l Coca Coly stojí cca 500 HUF. Na druhou stranu jídlo a pití v moravské Aqualandii stojí někdy i více a pro letní vodní radovánky se mi zejména Aquaaréna jeví jako přitažlivější volba.
A jak si přepočítat ceny na koruny? Stačí vydělit deseti a odečíst 10 procent, tedy zmíněná lahev by stála 500 HUF -> 500 / 10 => 50 - 10% = 45 korun.
Žádné komentáře:
Okomentovat