Podzimní ferraty v Rakousku - cesta tam

Minulý rok jsme s rodinou vyrazili na ferraty do Itálie k jezeru Lago di Garda. I letos jsme se tam chtěli podívat, ale předpověď počasí na konec října vypadala dlouhou dobu špatně a tak jsem se začal porozhlížet i po jiných místech. Kupodivu předpověď počasí pro Štýrsko a blízké okolí vypadala slibněji a po nalezení cenově přijatelného ubytování se rodina nakonec rozhodla pro Rakousko - i když se počasí v Itálii zlepšilo. Navíc je cesta do Schladmingu citelně kratší než cesta do Itálie - zhruba poloviční vzdálenost z Brna.

Po cestě se navíc nabízela možnost vyzkoušet pár ferrátek přímo po cestě a tak jsme hned kousek za oficiálními hranicemi Vídně vyrazili na ferrátku Mödlinger

Parkovacích míst je dostatek v blízké jednosměrné ulici (parkoviště je dobře popsáno na serveru B...( a k nástupu na ferrátku stačí přejít silnici. U samotného nástupu překvapilo milé malé dětské hřiště a fungující záchody. Samotná ferrátka není obtížná, ale nabízí pěkné výhledy do údolí i přechod přes krátký mosteček.  Dle mého názoru je velmi vhodná pro začátečníky a děti se na ní mohou cítit bezpečně. Některé úseky lze pohodlně obejít, pokud se na ně někdo necítí (ale žádný úsek není obtížný - snad jen začátek). Na vrcholu pak naleznete cestu a lavičku a sestupovou pěšinu dolů. Mimo ferrátku nabízí tato skála i další tři čistě lezecké trasy, vše je pěkně označeno.

A hned o kousek dál, o pár kilometrů dál leží na konci vinice další ferrátka -  Gumpoldskirchner - není moc vysoká, není obtížná, ale svým umístněním nad vinohradem a obcí velmi zajímavá, navíc se dá nahoře dojít ke kapličce, odkud se nabízí další výhledy do okolí. Zajímavost je i malá jeskyňka v úpatí skály, kde si lze nacvičit pohyb po traverzu obtížnost C/D - a případně spadnout vždy do měkkého, neboť podlaha jeskyňky je vystlána měkkou gumou podobně jako na některých dětských hřištích.

Po téhle ferrátce jsem se ještě zastavil v nákupním centru na jižním okraji Vídně a koupil si datovou kartu pro Rakousko. A pak hurá po A2 a S6 do Štýrska. 

Tam nás čekala poslední ferrátka a to u  hradu - jmenuje se  Burgfels Klettersteig Strechau.  Je to zajímavá ferrátka, o stupeň obtížnější než dvě předchozí - pokud vás neodradí nástup, tak je další obtížnější stupeň až těsně před koncem a zvládl to i náš nejmladší lezec. Líbila se nám tak, že jsme ji někteří lezli dvakrát. Na druhé straně skalnatého výběžku je pak opět lezecká trasa.

Podzimní dny jsou krátké, takže  po téhle ferrátce už jsme jeli do hotelu ve Schladmingu, ubytovali se v dokonale zařízeném apartmánu, stihli se vykoupat v hotelovém bazénu a naplánovat další den.